Může příroda nečekaně zlepšit náladu i v opravdu mrzutý den? To předpokládá teorie regenerace pozornosti (ATR), kterou vyvinuli američtí psychologové Steven a Rachel Kaplanovi. Odborníci se domnívají, že kontakt s přírodou může pomoci překonat duševní únavu a zlepšit koncentraci. Svou teorii opírají o empirické výzkumy, které prováděli po celá desetiletí.
Teorie obnovy pozornosti (Attention Restoration Theory, ART) byla vyvinuta již na konci 80. let minulého století a předpokládá, že kontakt s přírodou „restartuje“ náš organismus a pomáhá obnovit koncentraci a soustředění.
V okamžiku, kdy je mozek přetížen proudem informací přicházejících z práce nebo studia a poměrně rychle ztrácí koncentraci, právě příroda mu může pomoci „vrátit se“ na správnou cestu. Podle ART působí kontakt s přírodou po intenzivní duševní práci jako náplast na ránu a rychle hojí její následky. Američtí psychologové pracovali na své teorii téměř 20 let a své závěry zdokumentovali ve své knize „The Experience of Nature“ (Zkušenost přírody).
Regenerace těla a mysli – čtyři fáze ART
Odborníci považují za hlavní faktor regeneraci, která je nezbytná pro správné fungování organismu ve všech ohledech. Ať už se jedná o fyzickou regeneraci po tréninku těla nebo psychickou regeneraci po duševním napětí. Odborníci zkoumali, jak prostředí ovlivňuje energii, pozornost a pohodu člověka. Čím více je organismus „zaměstnaný“, tím více potřebuje vnějších podnětů, aby mohl reagovat. Kaplanové rozlišili čtyři fáze regenerace pozornosti a každá z nich hraje důležitou roli v obnově duševní rovnováhy a vnitřního klidu.
Prvním krokem je očištění mysli, tedy okamžik, kdy myšlenky začínají volně plynout, bez tlaku a nutnosti je kontrolovat.
Následuje obnovení pozornosti. Jedná se o fázi, ve které se naše mysl zotavuje po obdobích intenzivní koncentrace, například po dlouhém učení nebo práci.
Další fáze byla nazvána mírným zaujetím, tedy obdobím, kdy začínáme projevovat zájem o okolí, například pozorováním mořských vln nebo pohybu mraků na obloze, což nám umožňuje uspořádat myšlenky a uklidnit se.
Na konci se objevuje reflexe a úplné zotavení, tedy okamžik, který nejen obnovuje rovnováhu, ale také dává sílu ke změnám a rozhodování v souladu se sebou samým.
Teorie ART – 4 podmínky hluboké regenerace
Aby byl proces regenerace skutečně úspěšný, musí být splněny také podmínky ze strany okolního prostředí. Teorie ART uvádí čtyři z nich:
- oddělení, tedy skutečné odpoutání se od dané povinnosti,
- mírné zaujetí, tedy zájem o okolní prostředí.
- Spojitost a ponoření, což znamená, že místo musí být dostatečně velké a uspořádané, aby se v něm bylo snadné orientovat a cítit se jako ve svém světě.
- Kompatibilita, tj. soulad prostředí s vašimi potřebami, hledání místa, kde chcete být.
Příroda a regenerace organismu – vědecké výzkumy
V 90. letech a na počátku nového století byly provedeny výzkumy, které potvrzují Kaplanovu teorii. Italská psycholožka a výzkumnice Rita Bert v roce 2005 prokázala, že prohlížení fotografií přírody zlepšuje schopnost soustředění po duševní námaze. Americká psycholožka Bernardin Zimprich zase o deset let dříve provedla výzkum, který prokázal pozitivní souvislost mezi rychlejším uzdravením po prodělané rakovině a blahodárným vlivem přírody.
Vědci také provádějí výzkum vlivu přírody na koncentraci pozornosti u dětí trpících ADHD. Podle studie z roku 2011 děti, které často navštěvovaly les, dosáhly v testech lepších výsledků než ty, které žily ve městě. Bylo také prokázáno, že příznaky ADHD se zmírnily po 20minutové procházce v přírodě, na rozdíl od procházky po městě.
Co člověku přináší kontakt s přírodou?
Psychologové již dlouho hovoří o důležité roli přírody v životě člověka a vyzývají k tomu, aby si pro ni našli místo v každodenním rozvrhu. Mezi největší výhody kontaktu s přírodou patří:
- snadnější řešení problémů
- snížení stresu,
- snížení fyzických potíží,
- snížení agresivity,
- lepší koncentrace,
- rychlejší zotavení po nemoci,
- dosažení lepších výsledků v práci nebo ve škole.
