Novinářka se rozhodla vyzkoušet, jak se 30 minut spánku navíc projeví v každodenním životě. Místo toho, aby chodila spát ve 22:30, rozhodla se chodit spát již ve 22:00. Tento krátký experiment měl ukázat, zda má smysl zkrátit si den a jít spát dříve.
Je půl hodiny spánku hodně? Subjektivní pocity se mohou lišit, zejména pokud jde o různé denní doby. 30 minut spánku ráno má cenu zlata, zatímco večer je možná ani nepoznáme. Náš organismus to však registruje. Co se stane, když půjdeme spát o půl hodiny dříve? Julia Musto, novinářka, to vyzkoušela.
Nová rutina donutila autorku změnit své večerní návyky. Dříve večeřela, omezovala používání elektronických zařízení a vyhýbala se jasnému světlu před spaním.
První rána po změně nepřinesla žádné revoluční změny – Julia necítila žádný výrazný příliv energie a ranní káva byla stále nezbytná. Během dne však zaznamenala zlepšení kognitivních schopností: lepší koncentraci, rychlejší reakce a větší efektivitu v práci.
Odborníci se shodují: dospělí potřebují alespoň sedm hodin spánku, aby si udrželi zdraví a kognitivní schopnosti. Je zajímavé, že i malá změna, jako je dalších 30 minut spánku, může přinést nečekané výhody. Dr. Ann-Marie Chang, docentka na Pensylvánské státní univerzitě, poznamenává, že relativně malý závazek ke zvýšení množství spánku může mít reálný vliv na zlepšení zdraví.
Dr. Andrew Varga z Mount Sinai Integrative Sleep Center varuje, že lidé, kteří spí méně než šest hodin, si možná neuvědomují, jak negativní vliv to má na jejich fungování.
„Pokud bychom je podrobili důkladným testům, jistě bychom zjistili kognitivní deficity,“ poznamenává.
Brzyj odchod do postele nevyžaduje velké oběti a přínos může být značný. Jak zdůrazňuje doktorka Lauren Hartstein z Arizonské univerzity, je důležité nejen vypnout elektronická zařízení, ale také uklidnit mysl. „Mozek nelze vypnout,“ připomíná, proto je dobré zajistit si klidný večer bez nadměrného množství podnětů.
