Homerova doba se vyznačovala řadou klíčových událostí, které hluboce formovaly jeho světozor a literární díla. V období 8. století př. n. l., kdy se předpokládá, že Homer žil a psal, byla Řecká civilizace na prahu změn, jež následně ovlivnily její kulturní a sociální strukturu. K těmto událostem patří:

  • Vznik osady a městských států: Města jako Athény a Sparta začala vznikat, což vedlo k novým sociálním interakcím.
  • Obchodní expanze: Rozvoj obchodu podnítil kontakt s jinými kulturami, což mohlo inspirovat Homerovu imaginaci.
  • Mythologické tradice: Silné vazby na mytologii formovaly pohlivy a hodnoty, které se odrážejí v jeho epických dílech.

Dále se v Homerově očích projevovalo úsilí o porozumění lidské existenci a moci osudu. Jeho příběhy, zejména „Ilias“ a „Odyssea“, se nezaměřují jen na hrdinské činy, ale také na vnitřní konflikty a morální dilemata. V této době se utvářel také koncept areté, což znamená ctnost a výjimečnost, která byla klíčová pro řecké hrdiny. Tím se Homerovi podařilo zachytit podstatu lidské zkušenosti, a tím pádem se stal nejen kronikářem svého času, ale i nadčasovým myslitelem.